Při nákupu oblečení se mnoho lidí setkává s výraznými cenovými rozdíly mezi výrobky vyrobenými v České republice a těmi, které pocházejí z Asie nebo Turecka. Na první pohled se může zdát, že levnější zahraniční výroba je jednoznačně výhodnější volbou. Skutečnost je ale složitější a rozdíl v ceně má řadu konkrétních důvodů.

Textilní výroba v České republice je spojena s vyššími náklady na pracovní sílu, energie i ekologii. Zaměstnanci pracují za evropských mzdových a bezpečnostních podmínek, výrobci dodržují přísné ekologické normy a platí daně i povinné odvody. To vše se promítá do konečné ceny výrobku.V asijských zemích nebo v Turecku jsou tyto náklady výrazně nižší, ekologické dopady ani pracovní podmínky zaměstnanců nikdo neřeší což umožňuje nabídnout výrobu oblečení za podstatně nižší cenu.

Nižší cena však často znamená i určité kompromisy. Výroba ve vzdálených zemích obvykle zahrnuje dlouhé dodací lhůty, náročnou logistiku a omezenou možnost kontroly výroby. Tyto nevýhody jsou ale pro obchodníka – majitele značky kompenzovány několikanásobně vyšší marží kterou si může na oblečení naúčtovat. Výsledný výrobek se sice tváří jako evropská či americká značka, koncový zákazník ale vůbec netuší, za jakých podmínek oblečení vzniklo, jaká byla kvalita použitých materiálů nebo jaký dopad měla výroba na životní prostředí. Navíc se jedná o masovou výrobu, kdy jakákoli individualizace či úprava oblečení je prakticky nemožná. Mnohdy se navíc stává, že soudruzi v Číně udělají něco špatně a celá kolekce skončí na skládce nebo ve spalovně. No co, moc peněz to nestálo, tak vyrobíme nové.  Zatímco Evropa tupě řeší automotiv a snaží se ve jménu greendealu zadupat evropský průmysl do země, těm samým lidem naopak výroba v Číně absolutně nevadí a to přesto, že je založena hlavně na energii z uhlí, kterou jsme v Evropě už téměř zakázali. O pracovních podmínkách dělníků ani nemluvě. Důležitý je přeci zisk, ne morálka.

Česká případně evropská výroba naopak umožňuje větší kontrolu nad celým procesem, záruku ekologických standartů, minimální zatížení dopravou, a hlavně vytváření reálných hodnot, nejen zisku. Díky blízkosti výrobce je možné rychle reagovat na změny, lépe hlídat kvalitu a zajistit transparentní původ materiálů i práce. Pro mnoho zákazníků je důležité také to, že podporují místní ekonomiku a pracovní místa v regionu. Peníze zůstávají v oběhu u nás v Evropě, neodtékají do Asie.

Významným tématem je i udržitelnost. Lokální výroba znamená kratší přepravní vzdálenosti, nižší uhlíkovou stopu, a hlavně odpovědnější přístup k výrobním postupům. Stále více lidí si uvědomuje, že extrémně levné oblečení má svou cenu, která se ne vždy projeví na účtence, ale například dopadem na životní prostředí, a to nejen na druhé straně světa.

Rozdíl v ceně mezi českým a zahraničním textilem tedy není v žádném případě otázkou marže (ta je naopak na českých produktech mnohem nižší), ale odrazem odlišných výrobních podmínek a hodnot. Česká textilní výroba nemůže konkurovat masové produkci z Asie cenou, může však nabídnout kvalitu, transparentnost a odpovědný přístup. Pro zákazníky, kteří hledají dlouhodobou hodnotu a chtějí vědět, odkud jejich oblečení pochází, představuje výroba v České republice smysluplnou volbu.