Jadran, který už není jako dřív

Do Chorvatska se vrací každý rok. Stejně jako spousta dalších lidí, kteří si za ta léta oblíbili jeho ostrovy, malé zátoky a především moře. Majitel značky STINGRAY vyráží každoročně na svou loď, projíždí místa, která dobře zná, a na několik týdnů se z běžného života přesune tam, kde se ráno probouzí s výhledem na hladinu a večer usíná za zvuku moře. Člověk by řekl, že po letech už ho v Chorvatsku nemůže nic překvapit. Letos ale překvapilo. A bohužel ne v tom dobrém slova smyslu.

Když jste na dovolené u moře týden, možná si některých věcí ani nevšimnete. Přijdete na pláž, vykoupete se, sednete si do restaurace, další den jedete na výlet a za týden jste zase doma. Moře je pro vás pořád krásné, modré a čisté. Jenže když po něm několik týdnů cestujete na lodi, každý den kotvíte v jiné zátoce a vracíte se na stejná místa rok co rok, začnete si všímat i změn, které by jinak snadno zůstaly bez povšimnutí.

A právě letos bylo těch změn až příliš.

Chorvatsko se v posledních letech stalo jednou z nejoblíbenějších destinací pro charter. Pronájem lodí je dostupnější, nabídka se rozrostla a na Jadran míří stále více lidí, kteří chtějí poznávat chorvatské pobřeží právě z paluby lodi. Je to nádherný způsob cestování. Člověk se dostane do míst, kam se autem ani pěšky nedostane, ráno může zakotvit v úplně jiné zátoce a večer pozorovat západ slunce nad ostrovy. Jenže s rostoucím počtem lodí a turistů přichází i něco, o čem se tolik nemluví. Víc lidí znamená víc odpadu.

A moře má bohužel velmi dobrou paměť.

Na některých místech bylo letos při plavbě vidět množství odpadu, které by člověk uprostřed Jadranu vůbec nečekal. Plastové lahve, obaly, nejrůznější drobné předměty, které se na hladině hromadí podle toho, kam je zavane vítr nebo kam je odnese proud. Někde jednotlivé kusy odpadu člověk téměř přehlédne. Jinde už je ho tolik, že se ho nedá nevšimnout. A právě pohled z lodi je v tomto směru zvláštní. Stojíte na palubě, kolem vás nádherné chorvatské ostrovy, slunce se odráží od hladiny a voda má přesně tu barvu, kvůli které sem lidé jezdí tisíce kilometrů. Jenže pak se podíváte pozorněji a mezi modrou vodou uvidíte něco, co tam rozhodně nepatří. Odpad.

A najednou ten obraz není tak dokonalý.

Možná si při pohledu na plastovou lahev řekneme, že ji sice někdo vyhodil do moře a že ji přece někdo uklidí. Jenže problém je mnohem větší. To, co vidíme na hladině, je jen malá část odpadu, který se do moře dostane. Část postupně klesá ke dnu, část se rozpadá na stále menší kousky - mikroplasty a část proudy přenášejí dál. A Jadran přitom není nekonečný oceán, kde se všechno ztratí v obrovském prostoru. Je to poměrně uzavřené moře, obklopené hustě osídleným pobřežím a v letních měsících vystavené obrovskému náporu turistů.

Výzkumy z posledních let potvrzují, že problém mořského odpadu se chorvatského pobřeží skutečně týká. Jedna studie zaměřená na oblast ostrova Krk například sledovala množství odpadu na mořském dně před a po hlavní turistické sezóně. Po jejím skončení bylo na sledovaném místě nalezeno o 25,9 % více kusů odpadu než před sezónou. Největší část tvořily plasty. To už není jen pocit člověka, který měl letos na dovolené dojem, že je v moři více odpadků. Je to problém, který začínají zachytávat i odborná měření.

Přitom právě voda je důvod, proč na Jadran lidé jezdí. Na tom je možná celé tohle téma nejsmutnější. Lidé si pronajímají lodě právě proto, aby byli co nejblíž přírodě. Chtějí ráno skočit z paluby do čisté vody, zakotvit v malé zátoce, kde není hotel ani silnice, a večer sledovat hvězdy bez světel města. Chtějí zažít Chorvatsko jinak než z přeplněné pláže. A právě tato místa jsou přitom stále více zatěžována.

Neznamená to, že charter je špatně. Neznamená to ani, že každý člověk na lodi po sobě nechává odpadky. Tak jednoduché to samozřejmě není. Problém vzniká postupně, z tisíců jednotlivých návštěv, z tisíců lahví, obalů, sáčků a dalších věcí, které se během sezóny spotřebují. Jedna lahev nic nezmění. Tisíc lahví už ano. A když se na jedno místo během léta vystřídají stovky nebo tisíce lidí, začne být ten rozdíl vidět.

Možná bychom se měli na chvíli zastavit. Nechceme z Chorvatska dělat znečištěnou zemi a nechceme tvrdit, že je Jadran plný odpadků. To by nebyla pravda. Stále existují nádherné zátoky, čisté moře a místa, kde máte pocit, že jste od civilizace vzdáleni stovky kilometrů. Právě proto ale stojí za to o tom mluvit. Protože pokud budeme čekat, až bude problém opravdu viditelný úplně všude, může být pozdě.

Možná bychom při další dovolené měli přemýšlet trochu jinak. Nejen nad tím, kam letos pojedeme a kde si půjčíme loď, ale také nad tím, co po nás v místě zůstane. Vozit si vlastní láhev na vodu, omezit jednorázové plasty, odpadky z lodi opravdu odvézt tam, kam patří, a pokud nějaký odpad plave kolem nás a můžeme ho bezpečně vytáhnout, jednoduše to udělat. Není to žádné velké hrdinství. Je to jen slušnost vůči místu, které jsme přijeli navštívit. Protože když se každý rok vracíme na stejná místa, měli bychom je najít alespoň stejně krásná, jako jsme je opustili.

A tak se bude STINGRAY na Jadran vracet. Moře máme rádi. Jachtařství je součástí našeho příběhu a Chorvatsko k němu neodmyslitelně patří. Nechceme se proto na letošní zkušenost dívat jen negativně. Spíš jako na připomínku, že i místa, která považujeme za samozřejmou součást našeho života, potřebují naši pozornost. Protože možná právě ve chvíli, kdy stojíte na palubě své lodi, kolem vás jsou chorvatské ostrovy a před vámi se rozprostírá dokonale modré moře, si nejlépe uvědomíte, co všechno můžeme během několika let ztratit. Byla by škoda, kdyby naše děti jednou přijely na Jadran a nechápaly, proč jsme o něm kdysi říkali, že má jednu z nejkrásnějších a nejčistších vod v Evropě. Moře nám toho dává tolik. Možná je na čase mu něco vrátit. A začít můžeme úplně jednoduše – tím, že po sobě na Jadranu nenecháme nic, co tam nepatří.